Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kD#aluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stG#7ékat tiše po vlasech,
za límec pHodzim mi ukládC#á svý vyznánD#í
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvG#7yků a čekání,
až něčí těžká bHota prorazí tu námrazu
šedivejch C#uspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrD#át jen tak pro všechny svý znGmámý,
zase budem vFmítat slunce na stránG#ích našich známejch hD#orB7,
ze života dD#áme šít frak pro ztracený flGmámy
a bílý místa, cFmo nám rostou na skránG#ích,
překryjem kB7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrG#át jen tD#ak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: